Život nebo smrt?
Otázkou je, co je lepší, jestli život a nebo smrt.
Když žijete, tak je k vám půlka lidí co znáte falešná a vy to víte, nenaděláte s tím nic, jen si myslíte svoje a nepustíte si ono dotyčné osoby blíž k tělu. V životě dále potkáte pár pravých přátel co nejsou falešní, ale též kupu těch co jsou falešní, už to nejsou jen lidi co je občas potkáte a vidíte na nich faleš už jen v úsměvu, oni už jsou ve větším levelu, kdy jsou falešními KAMARÁDY! Mnohokrát k vám lidé ve vašem okolí nejsou zcela upřímní, at už v tom jak k vám vzhlížejí, za co vás považují až po to, co k vám cítítm.
Pak když umřete vyjde tohle všechno na povrch a vše špatné vám je téměř zapomenuto a lidé na vás vzpomínají, není v těch vzpomínkách žádná lež, po smrti k vám lidé přistupují ve své mysli jen častně a nic si nenalhávají a mnohokrt svůj smutek a pocity stvdí tou cennou vodou co teče po jejich tváži při vzpomínce nad vámi, SLZY.
Smrt, je to tak jednoduché slovo a přesto znamená mnohem víc nežli si dovedeme představit, po smrti vaše duše (pokut něco takového opravdu je) jde na jiný svět a nebo zůstane bloudit na tomto, pokut člověk umřel když neměl a ještě nesplnil své poslání a má ho dokončit.
Co je tedy lepší, žít a prožívat neupřímnost od okolí, stárnout a moc být s těmi které milujete, i když pak stejně umřou? A nebo umřít dřív nežli ti které milujete a očekávat je? Nestárnout a už nemít žádné poslání? Já bych se možná přikláněla k možnosti umřít... V některých chvílích ( a že jich den odedne přibývá víc a víc) si vážně přeju zemřít, ale zase jsou některé chvíle kterých se nechci vzdát, mám tolik nadějí (po smrti bych se těch všech nadějí musela vzdát) a cílů, které bych chtěla dotáhnout až do konce a prožít některé chvíle, které se ještě nestali a možná ani nestanou ( v tom je ta naděje a doufání) ještě sem neřekla tolik vět a neslyšela... Hlavně sem neslyšela, čekám že jednou to co chci slyšet uslyším, ale každým dnem se moje naděje zmenšují.
Ale ted nastala asi ta správná chvíle říct si stop! Proč se rozhodovat jen mezi životem a smrtí? Proč se tím vůbec zabívat co je lepší, když tedka prostě žiju? Poté stejně umřu, tak to můžu srovnat a myslím že na to bude dost času. Tedka je důležité jen to kolik chvílí mi vzalo dech a kolik mi ho ještě vezme. Není důležité co chcete udělat, ale když přijde čas, tak záleží už jen na tom, jestli jste se rozhodli správně. Ted není tekrát a tenkrát není ted. Ted nastal čas seobrany před smtí a to se dá jedině útokem, bojem za něj, tak at to stojí za to, když je to jen jednou a zároven naposled! Hodně štěstí.
Mějte na paměti, že čím víc vidíte osobu kterou milujete, tím více jí dáváte lásky a víc jí potřebujete, čím mín jí vidíte, tím mín lásky jí jste ochotni dávat a tím mín jí milujete a její potřeba pro to aby s vámi byla klesá. Když jste s ní každý den, je větší pravděpodobnost toho, že váš život skončí slovy: Našel sem toho/ tu pravou, žijeme spolu štastně a nic nás nerozdělí.
Ale je tu jeden fakt, který nesmíme opomenout. Pravou lásku ani čas, lži, pomluvy, prostě nic nezničí. Ani to když se nevidíte, ale.. Sice trvá věčně, ale ten kdo miluje víc hodně trpí, svazuje ho žal, pochybnosti. PROTO s tím koho miluje butte co nejvíc, jinak možná příjdete o víc nežli si jste ochotni přiznat. Je to jen o vás a vašem přístupu.
End