O tobě.. nedokončené... (1 část.. )
Jednou jsi se mě zeptal, co jsi to za člověka a já ti tenkrát nedokázala po pravdě odpovědět, protože jsem to sama nevěděla. Tedka už to vím. Už znám tu odpověd, co jsem ti tenkrát měla říct, možná napsat, možná vepsat do veršů.....
Jsi ten nejůžasnější kluk kterýho znám. Vždycky jsem si myslela, že dokonalost je nudná. Ale to byla jen útěcha proto, protože sem nikoho takového ještě nepotkala. Nikoho kdo by mi připadal dokonalý. Ale pak jsem poznala Tebe. Ty jsi mi ukázal, že dokonalost existuje. Že láska existuje a dává druhé šance i po těch omylech. Možná že jsem si myslela, že někdo s někým může být, jen když se k sobě hodí a přejou jim to ostatní. Ale o tom to není. Je to o tom pocitu, když s někým jsi a je ti s ním vážně dobře. Žádný hry, žádný lži, jen čistá pravda mezi vámi(námi). Občas mi přijde, že se zachovám špatně a mám pak pocity vinny a občas kvůli svým chybám i brečím... Pak se podívám na tebe a je mi líp.
To jenom ty mě dáváš ten pocit jistoty, když mě objímáš. Jen s Tebou je to jiné a dokonalé. Když mě líbáš, není to je zážitek co se stane, ale důkaz toho, že sem našla toho, s kým bych chtěla být napořád. Nikdy bych těm lidem co tohle slovo Napořád řeknou neuvěřila, ale přišel jsi Ty! a udělal jsi mě ve všem čáru přes rozpočet. Nikdy bych nevěřila, že mě potkáš právě Ty..
Víš, najít takového člověka jako ty, je téměř nemožné. Ale mě se to povedlo. Jsi dokonalej, možná víc než to. Vždycky sem si říkala, že najít kluka, kterej na mě bude hodnej, a tak ideální jako ty nebude možné. Naštěstí se to vážně povedlo a já jsem moc ráda že tě mám. Jsi první kluk, u kterého můžu vážně říct že ho Miluju se vším všudy, s chybami, které vlastně u něj chybami nejsou, se vším co má i nemá...Možná lituju pár okamžiků, ale jen těch, ve kterých jsem ti vážně ublížila. A vím jistě, že at se stane cokoliv, nikdy nebudu litovat toho, že sem s tebou...Takže odpověd na otázku je v celku jasná a vepsaná tady.. Jsi prostě to nejlepší co mě potkalo a doufám, že to tak bude navždy...A že tě budu navždy milovat.... A snad i ty mě...
Stačí mi tedka už jen to, když se na mě podíváš a hnedka přesně vím, že jsem udělala dobře, že jsem s tebou, vím že bych lepšího kluka nežli ty nikdy nemohla najít. Možná jo, možná jsou lepší, ale né pro mě. Já jsem nejštastnější jenom s tebou, cejtim se občas vedle tebe jako totální puberták a někdy jako zcela dospělá. Nevím čím to je, ale jsem díky tomu hrozně štastná, tak jako jsem ještě s žádným jiným nebyla a ani sama ne. Né jednou jsem udělala tu chybu, že jsem si nevybrala jedině tebe a věř, že se za to dost často nenávidím, ale nezměním to. Jediné co dákožu tedka ovlivnit je to, jak to bude dál. A tak se snažím tě udělat štastným, alespon na pár vteřin, na pár hodin, pár dní....
Jen ti už nechci způsobovat žádnou bolest. Víš, ničeho ve svém životě nelituju, až na to, že zrovna tobě, jsme ublížila. Pokaždé předtím, nežli jdu spát, si na to vzpomenu, ani nevím proč. V duchu si přemítám to, jak to mělo doopravdy být. Měla jsem tě začít hnedka od začátku milovat a nekoukat už na jiné, dát ti všechno svoje, svoje tělo, svoji duši, svoji mysl, svoje slova.... Vždycky mě přišli kluci jako někdo, komu záleží jen na nich. Asi jsem jich potkala dost co dost, že sem o tom byla tak přesvědčená. Ale pak jsme poznala tebe a celej svět a život se mi změnil.. Miluju prostě každou chvíli s tebou a nesnáším ty chvíle, když semnou nejsi a neozíváš se... Protože když se neozíváš.. Tak můj svět a život skončil...
Nikomu tě nikdy nedám!.. Jenom ty mě děláš tím, kým jsem.. Tím nejštastnějším člověkem..
Cokoliv bych dala za to, aby jsi mi odepsal...
Ps:Nechci ti vyčítat že si s nějakejma holkama píšeš, dělej si to, co myslíš, že je správně, ale nepiš si s nima předemnou...