Nalezení, Odpověd
Jednou to přijde...
Jednou přijde den, kdy už víte všechno co v tu chvíli vědět potřebujete, ten den si zapamatujete do konce svého života a vám se otevře celý svět. Už nebudete jen tak stát, nebudete chtít nikoho litovat, protože to nemá smysl, můžete říct "je mi to líto ,že se ti to stalo", ale musíte pak toho člověka nakopnout at se sebou něco dělá, pomoct mu též najít odpověd na všechno...
Najednou vám dojde, kolik lidí udělá věcí a rozhodnutí, myslí to dobře a přitom jen ještě víc ubližuje, prohlubuje tu propast pod vámi, otočíte se za minulostí, nepotečou už žádné slzy, ale dojde vám ten smysl, dojde vám proč se to stalo, proč jste tady a ted a né jinde, proč jste žily...
V téhle době mě každý tvrdí, že život není pohádka a neplní se nám sny, právě v tuhle chvíli bych se zasmála, řekla bych "Věř si svojí lži a vizi, trap se neúspěchy a přehlížej svoje možnosti, jdi za tím co ti říká mozek a né pravda v tobě a mě nech laskavě jít za mojí pravdou, za mím štěstím.." Každý kdo tohle tvrdí ještě nezjistil, co vlastně ta pohádka je, nezjistil že pohádka není vždy to co chceme, jsou to jen zkoušky našeho "já" a jeho posílení, obnovení síly a energie.
Když jsem se poprvé dokázala otočit dozadu a nesoudit to ze své strany ale být neutrálná, uznávám že sem si sedla doslova na prdel! Nebrečela jsem, jen jsem se usmála a věděla co bude dál, bude to co se má stát, je mi jedno jestli to bude osud a nebo náhoda, jestli to řídím já a nebo někdo jiný, ale stane se to...
V tuhle chvíli, po třech až čtyřech rokách nebudu touhle větou vůbec lhát, když řeknu že jsem štastná a v pohodě, jo možná mám problémy, jo možná všechno vždycky nevychází tak jak chci, ale já nechci mít jednoduchej život bez sem, tam pár komplikací, bez nich bych neměla tu sílu, bez nich bych to nebyla nikdy já, protože až by přišel ten den, kdy bych přišla o všechno, neuměla bych vstát, neuměla bych sama sebe poslat do dalekých končit a říct si "Kurva už drž hubu a táhni dál! Vzlykáním nic nezměníš, slovami taky ne, činy jak co, ale když to všechno spojíš... Nedělej další chybu a táhni dál! "
Musím uznat že nechápu jak jsem na to přišla, ale jednou to přijít musela, je to jako osvícení, ale je to vlastně osvícení? Není to jen procitnutí? Není to jen další přechodný pocit? Není to jedno? Je! Důležité totiž ani není to, co se stalo, ale jak a proč se to stalo a co si z toho vezmeme, z každé věci si musíme něco vzít a hlavně pochopit, nebo se to před nás bude stavět tak dlouho, dokut nepochopíme!
Víte jak mě dlouho trvalo, nežli jsem si dokázala přiznat a pochopit, že k sobě málokoho dokážu pustit a že bych se měla vzchopit, začít být víc upřímná, protože nevyřčené myšlenky, rovná se žádné myšlenky, musíte najít někoho komu řeknete svoje myšlenky a on se vám nevysměje, někoho kdo i přes to vás uvidí brečet vás bude mít stejně rád, někoho kdo vám dokáže říct pravdu, kdo vás nenechá utápět se v minulosti a v depresi, ale nafackuje vám a řekne vám at už něco se sebou děláte, přítel není ten co vás nechá brečet a polituje vás, ale ještě vás zato nakope že to děláte! Život je na to moc krátkej..
Víte, jednou poznáte člověka, který vám změní celí život, budete se pro něj chtít změnit, budete chtít už jen jediné, aby byl štastný, přestanete myslet na sebe, každá myšlenka bude patřit jen jemu, ostatní nebudou mít šanci dostat vaši lásku a srdce, člověka bez kterého nebudete moct dýchat, bez kterého každý den, kdy s ním nebudete alespon minutu nebude mít smysl, člověka tak úžasného až se budete možná bát, ale musíte to překonat, budete mu chtít darovat vše co máte, při pohledu na něj vám bude docházet že pro něj by jste zemřeli, za jediný úsměv mu darujete svoji duši, za jedinou pusu svoje tělo, za jediný dotek celý svůj život, svoje všechno... Za jediné slovo co s vámi prohodí mu dáte i nemožné. A za to že s vámi bude a vydrží to s vámi, mu dovolíte všechno na světe, bude vám jedno kolikrát vám ublíží, vždy mu vše odpustíte, hlavně at jste pro něj též jediná, hlavně at je štastný...
Až takového člověka najdete, neutíkejte před ním jako já ze začátku, nehledejte výmluvy, nehledejte jiného mín dokonalého kluka jen proto, že se bojíte že je pro vás až moc dokonalý, prostě jděte za ním a zkuste to, třeba už to bude na věky, třeba ta láska bude oboustraná, třeba to bude mít konec jaký chcete... Doufejte, věřte a chybujte, protože jen díky těm všem omylům, chybám a hloupostem jste tady... Sny se plní v realitu, ale musíme mít vážně ty sny které chceme, protože hodně lidí něco chce, dotane to a nakonec zjistí, že to vlastně nechce.
Já to ale vím, dobu jsem si myslela že život mi jen dává zabrat, protože něco dělám špatně, ale on mě jen připravoval na to co přišlo. Našla jsme někoho s kým bych chtěla být navěky a já věřím, že tomu tak může být, ale už je jen otázkou času jak to dopadne. At žije láska, život, volby, sny, chyby, víra a zdraví.