Když miluješ, není co řešit ♥

Namísto toho sem naštvaná a přitom to nesmí být poznat. Mít rande v době kdy jsme spolu byli čtyři roky? Já si ještě myslela, po tom všem co mi říkal, že ho obtěžuje ona a že on je ten svatej a nakonec se ukáže, že ze mě dělá vola?! Po pravdě tedka lituji té smsky co jsme jí napsala... To on jí pořád píše, dává naděje a dělá ze mě tu zlou blbku, co jí píše at ho už nechá, přitom si to on dělá sám a lže!

Myslím, že forma vypsání je ta nejlepší jaká je vůbec možná. Člověk se uvolní, všechno to špatné hodí na papír a jeho duše je o část zase lehčí. 

Nejhorší je, že on neví že to vím, a tak předním nemůžu být ani naštvaná. Jediné co můžu, je to pomalu překousávat a snažit se ho nepřizabít slovy. Což v této situaci je téměř nemožné. Nesnáším lži a ke všemu lži co ukazují, že mě možná podvedl.

Těžko říct, co by bylo tedka správné udělat. Jestli všechno zničit, zahodit... Nechat to být a být pořád za tu ubohou blbku.. Nebo uplně jiné řešení... Dotlačit ho nějakým způsobem k pravdě, aby se přiznal. Jenže ani nevím jestli to chci slyšet. Historie se opakuje a můj šálek kávy je už přeplněný. Uvidíme...

Říká se, že se vše v dobré obrátí. Tak to by mě zajímalo, jak se to povede tentokrát.