Každý den dává jiný pohled na věc
Jednou si myslíte že něco nemá cenu a další den vám ukáže, že cenu to rozhodě má, mělo a mít bude! A vy? Bojujete.. Do posledního dechu, sil, do té chvíle, nežli vás to položí na kolena. Někdy si říkáte tu krásnou větu "Kéž by semnou mohl/a být víc", ale pak vám dojde, že tak to má být a že jste vlastně za všechno rádi, že vlastně chcete jen, at je štastný a že to možná je o všem.. O vás a o nás taky, jen si vybrat cestu jakou chcete jít. I kdyby jste byli raději víc s ním a někdy vás mrzí ta věta že but pojede dřív a nebo se neuvidíte.. Svět je nespravedlivý a není nikdy ke všem fér.
Můžeme si vybrat cestu plnou konfliktů, hádek, lží, pomluv, katastrof a vzlyků, cestu kde si stěžujeme na každou věc, nic nám není dost dobré a všechno pro nás skončí špatně ještě dřív, nežli to má vůbec šanci pořádně začít. Nikomu nepomáháme, nemáte v té cestě soucit a neznáte lítost...
Nebo můžeme mít cestu plnou pravdy, úsměvů, bez přetvářek, plnou dávání lásky, štěstí, cestu kde věříme v každý den, cestu kde věříme v krásu a v to že všechno může být perfektní, když my sami budeme chtít... Cestu kde se nebudeme bát, kde budeme snít, věřit, bojovat..
Je zvláštní, že cesty se dají kombinovat. Ale je vážně skvělé že tu cestu, si můžeme vybrat My sami. Můžeme milovat a nebo nenávidět. Chtít a nebo mít. Chtít nemožné a nebo udělat možným. Vážně je to jen o nás, o našem úsilí, o naší víře, o tom jak moc to chceme a jak k tomu přistoupíme. Nesmíme se dopředu vzdávat, ale taky musíme pochopit kdy to prostě smysl nemá. A jestli bez toho vůbec dokážeme žít nebo jen s tím pocitem co chceme udělat, s tím na co myslíme a co činíme.
Mít je asi ta nejkrásnější věc, jen o ní musíme pečovat, bát se, ale dávát i dostatek lásky a důvěry, aby to neodešlo.. Je to složité a přitom lehké. Jen si vybrat..