10 důvodů proč tě nenávidím! ♥
Jo, nevím jestli jich je miliony nebo tisíce, ale je hlavních deset proč tě tak nenávidím...♥
1- Nenávidím tě za to, že cokoliv co napíšeš beru zcela vážně a hnedka brečím, ale nebrečím chvíli, brečím do tý doby dukut nepřestávám popadat dech a nezačnu si připadat jako nějaká pipina...
2- Nenávidím tě za to, že mě máš za někoho jinýho a nedokážeš mi prostě věřit... Uráží mě to a žere mě to zevnitř...
3-Nenávidím tě za to, že bereš mojí minulost jako přítomnost a nedokážeš to přiznat! Je to roky pryč a když to začínáš řešit, tak se pak začínám cejtit jako v tu chvíli, totálně na dně, jako člověk bez budoucnosti, na místě kde nemá být.... Proč ti nestačí to, co je ted?
4-Nenávidím tě za to, že bez tebe nedokážu být a ty to nechápeš a zdá se, že ani chápat nechceš, zdá se, že ty by jsi byl bezemně štastnější, ale já bych bez tebe snad i umřela..
5-Nenávidím tě za to, že mě nikdy nedokážeš brát úplně vážně, já nikdy neříkám nic jen tak, kdy to konečně pochopíš? Kdy pochopíš, že už pro ostatní kluky neumim brečet a u tebe mě rozbrečí a rozhodí každá pitomost?
6-Nenávidím tě za to, když si myslíš jak jsem v pohodě a přitom jsem totálně v prdeli a naopak když se ti zdám být smutná a myslíš si, jak mi něco je a přitom jsem v pohodě, jen nemám potřebu se smát, i když někdy jsem vážně vedle, ale vážně když řeknu že nic tak nic...
7-Nenávidím tě za to, že mi vždycky zkazíš okamžik kdy ti zrovna chci říct jak moc tě miluju a ty odbočíš na jiný téma a já už ztratím odvahu to říct...
8-Nenávidím tě za to, když se po líbá s tebou usmívám a ty mi to připomínáš že se směju a ještě se ptáš proč.. Proště jsem štastná že jsem s tebou ne? Nechápu co je na tom nepochopitelného...
9-Nenávidím tě za to, jak se dokážeš dokonale tvářit a říct co chceš, ale já si vedle tebe připadám jako debil, co to před každým uměl, ale před tebou se nikdy nedokážu dopracovat k tomu, k čemu jsem chtěla!
10-Nenávidím tě za to, že před tebou nedokážu mluvit nikdy o minulosti která mě tíží... Vždycky mi z pusy vylítne klučičí jméno, tak mě je to v tu chvíli jedno,...Protože mě jsou všichni kluci ukradení, kromě tebe!, ale bojím se, že tě tím zmíněním ztrácím, né jen tebe, ale tím pádem i kus sebe...O to horší když ty se zmíníš o jiné...