Vzdušný zámky
Snad nikdo jim nevěří,
jen moje duše v ně doufá.
Přitom v mysli vládne bezvětří
a srdce zmateně po lidech kouká.
Kdo by chtěl věčný lásce uvěřit,
kor když je tahleta doba,
stačí se kolem sebe podívat
a uvidíte že to vymírá.
Možná že tomu nikdo nevěří
a moje duše bude z půlky smutná.
Ale když se otočí,
zjistí že ta snaha je marná.
Já na tu věčnost v ní věřím,,
věřím že nikdy neskončí
a že navždy potrvá
a duše už není smutná.
Možná že se někdo pokusí,
tyhle moje naivní představy ukončit,
jak to dopadne je však v nebi.
Já věřím na věčnost,
na to že existuje věrnost.
Na to že člověk dokáže nikdy nepodvést
a věčnou lásku v sobě nést.
Možná že jsem naivně blbá,
ale alespon v něco doufám..