Nelituju,Miluju
Nelituju žádného špatného rozhodnutí,
vůbec nelituju žádné mojí chyby,
bohudík, neporušuji sliby.
Všechno to dobrý i špatný mě dovedlo sem,
všechnu tu starou bolest cítím jako sen,
je to všechno jako včera,
cítím jak se ve mě zastavila střela,
promin že už neříkám já a ty,
ale je pro mě krásnější říkat MY!,
My jako celek,
My jako svět,
My jako věčnost,
My jako skutečnost.
Zavřu oči a prolítne mnou další střela,
zatnu rty abych nekřičela,
otočím se a otevřu oči,
moje oči po zdi bloudí,
mozek pomalu ještě spí,
ale srdce už maraton uhání,
usnu najednou jak utahaná
a ze snu derou se ven slova.
Nelituju ty probdělé noci,
nelituju že dávám najevo city,
po nocích bloumám po tom,
proč vlastně až ted doopravdy někoho miluju,
proč vím že bez něj život nemá cenu,
poprvé nechci říkat jen já a ty,
protože je reálnější slovo my.
Potřebuju tě vidět jako drogu,
tahle láska mi dává sodu,
celé noci bdím a přemýšlím,
spánek se mi stal lhostejným,
celou noc jen na zázrak čekám,
v hlouby duše doufám,
moje srdce křičí a volá,
tohle už nejsem jen já,
zdá se to jako včera,
ten den co jsem tě poprvé chtěla,
přitom je to už dlouhá doba,
dneska je tomu již přesný rok co jsem tě začala chtít
a začala o tobě snít.
Zdá se to jako nesprávná věta,
ale jsou v ní fakta a bolest,
podstoupila jsem s tím rokem velkou lekci,
ukázali se mi na světě hluboké bolesti,
ale pro tebe je prožiju klidně každý den znovu a znova,
protože je to mnohem menší bolest nežli být bez tebe,
protože s tebou jsem doopravdy štastná,
ty dny kdy jsem bez tebe jsem ztracená,
cítím se jak úplně bez svého já.
Ale od té doby se ušla velká cesta,
po druhé v životě jsem doopravdy štastná,
za tohle všechno děkuju tobě,
i když mě někdy hodně štveš
a já ani nevím jestli mě chceš,
ale já to házím za hlavu a jdu dál,
doufám že mě máš alespon rád,
už pro mě dávno nejsi kamarád,
ale kluk co ho můžu milovat,
můžeš tisíckrát chybovat,
tisíckrát mi ubližovat,
ale já tě budu i nadále milovat,
protože bez tebe nedokážu fungovat.