Děvkař!
Odvahu nepostrádám již,
zjistila jsem...
nejsi dokonalí již ,
nechci děvkaře,
to fakt ne,
tak táhni do háje.
Myšlenky k tobě stále bloudí,
ale ted´ to už nedopustím,
už kvůli tobě nespím.
Ne,
klidně můžu spát,
já vím že ty mě nemůžeš mít rád,
děvkaře nechci,
sny o tobě skončily,
ale i tak jiného nechci.
Štve mě to,
mrzí mě to,
ale nezlomilo mě to,
přímo zničilo mě to,
nechápu to,
měl jsi vůbec někdy rád?
To je bohužel ve hvězdách,
nedovím se to ani ve snách,
nechci o tobě už snít,
ani trochu toužit,
ale nejde přestat,
nejde srdci poručit,
chce se mi plakat?
Nevím,
možná,
nebyla jsme nikdy tvá,
a jsem za to vděčná,
nebyla to totiž ta pravá láska,
nelíbili se mi tví ústa,
já je přímo milovala,
ach ta naivita,
byla to slepá láska
a jsem za ní ráda.