Chtíč
Sedím tu a uvědomuju si,
jak moc tě chci.
Jsi daleko,
ale mě je to jedno,
nic to nezmění na tom,
že tě ráda mám,
že k tobě velké city chovám,
klidně pojedu za tebou na konec světa,
má láska a city k tobě jsou opravdové,
tak pojdme žít náš svět,
naší lásku stoletou,
jak vodu třpytivou,
jak vítr neviditelnou
a přesto vždy existující,
jsme jen dva milující,
co se bojí lásky,
co se bojí, že jí nepoznají,
a přitom už jí oba dva mají.
Nevím zda za tebou jít,
nebo tě nechat dál jít,
do svého srdce nepustit?
Nevím,
napověz prosím.